Volba prezidenta České republiky 2018
Češi si budou v lednu 2018 už podruhé v přímé volbě vybírat prezidenta. Termín voleb vyhlásil předseda Senátu Milan Štěch na 12. a 13. ledna, případné druhé kolo proběhne 26. a 27. ledna. Novinky přinášejí speciál, ve kterém se můžete dočíst o volbě i kandidátech, kteří budou o Hrad bojovat.
O Hrad se v roce 2018 popere devět kandidátů z původní dvacítky oznámených. Finální sestavu zveřejnilo ministerstvo vnitra v pátek 24. listopadu (VÍCE ZDE). Někteří ze zaregistrovaných se opírají o podporu občanů, při níž potřebovali sehnat nejméně 50 tisíc podpisů, jiní o podporu nejméně 20 poslanců, další pak kandidaturu získali skrze podpisy deseti senátorů. Vnitro už dříve vyřadilo 11 kandidátů, kteří tyto podmínky nesplnili (VÍCE ZDE). Ve finální sestavě není žádná žena.
Přes padesát tisíc podpisů nasbíral stávající prezident Miloš Zeman (uznaných 104 000 podpisů), jemuž dávají politologové velké šance na znovuzvolení. Dále se do skupiny opírající se o podporu občanů řadí textař, producent a bývalý majitel sázkové kanceláře Fortuna Michal Horáček (asi 87 000 uznaných podpisů) a bývalý šéf Akademie věd ČR Jiří Drahoš (přes 141 000 podpisů). Nejvyšší chybovost v petičních arších přitom úředníci našli u Zemanovy petice.
Další prezidentští kandidáti se opírají o poslaneckou podporu, k níž musí sehnat nejméně dvacet podpisů členů dolní komory parlamentu. Patří mezi ně hudebník a šéf strany Rozumní Petr Hannig, kandidát Realistů a šéf Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek či bývalý předseda představenstva mladoboleslavské Škody Auto a hokejového svazu Vratislav Kulhánek.
Senátoři pak propůjčili důvěru Pavlu Fischerovi, bývalému velvyslanci ve Francii, a také lékaři a aktivistovi Marku Hilšerovi, jenž původně sháněl podpisy občanů. Na poslední chvíli oznámil kandidaturu s podporou senátorů také někdejší premiér Mirek Topolánek. (VÍCE ZDE)
Všichni prezidentští kandidáti jsou ze zákona povinni vést transparentní účet, který zaregistrovali u Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí. Ten musí umožňovat vzdálený bezplatný a nepřetržitý přístup třetích stran k zobrazování přehledu platebních transakcí, přičemž musí platit, že účet v každém okamžiku umožní prohlížet všechny aktuálně bankou zaúčtované transakce. Aktuální stav financí na tranparentních účtech prezidentských kandidátů zobrazuje následující interaktivní graf.
Do klání se hlásili i neznámí lidé
Zájem o Hrad vyjádřilo v uplynulých měsících mnohem více lidí. Občanskou podporou se pochlubil například bývalý starosta obce Vraclav na Orlickoústecku, podnikatel Vladimír Boštík, dále se hovořilo o bývalém poslanci Otto Chaloupkovi, bývalém šéfovi kabinetu premiéra Jiřího Rusnoka Karlu Štoglovi, expředsedovi republikánů Miroslavu Sládkovi, učiteli a sportovci Miroslavu Frajbišovi, podnikateli Igoru Sládkovi, herečce a zpěvačce Janě Yngland Hruškové či filozofovi, umělci a signatáři Charty 77 Milanu Kohoutovi.
Senátoři propůjčili důvěru i svému kolegovi Jaroslavu Kuberovi, který ale nakonec kandidovat odmítl (VÍCE ZDE). Kandidaturu veřejně zvažoval i předseda SPD Tomio Okamura.
U Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí pak své transparentní účty registroval Daniel Masopust, Ivan Smetana či Jitka Albrechtová, která krátce před vypršením termínu pro podání přihlášek dne 7. listopadu oznámila, že přímou volbu v roce 2018 pro nedostatek podpory vzdává.
Seznam vyřazených kandidátů zveřejněný v půli listopadu ministerstvem vnitra přitom ani jedno z těchto jmen neobsahuje. Vyřazenými kandidáty jsou podle vnitra Petr Blaha, Daniel Felkel, Oldřich Fiala, Roman Hladík, Terezie Holovská, Libor Hrančík, David Chadim, Anna Kašná, Martin Ludačka, Karel Světnička a Josef Toman.
Češi budou volit podruhé v historii
Ústava stanoví, že prezidentské volby se konají v posledních šedesáti dnech volebního období úřadujícího prezidenta, nejpozději třicet dnů před uplynutím jeho mandátu. Ten Miloši Zemanovi vyprší 8. března 2018. Kandidáty je potřeba jmenovat do poloviny listopadu 2017 - poslední termín pro podání přihlášek na ministerstvu vnitra je 7. listopadu, nejpozději 24. listopadu pak bude po zákonem určených kontrolách jasné, kteří kandidáti na prezidenta podmínky skutečně splnili.
Prezidentem republiky bude podle Ústavy ČR zvolen kandidát, který obdrží nadpoloviční většinu platných hlasů. Není-li takový kandidát, koná se za čtrnáct dnů po začátku prvního kola volby druhé kolo, do kterého postupují dva nejúspěšnější kandidáti.
Češi volili prezidenta v přímé volbě historicky poprvé v roce 2013. V prvním kole zvítězil Miloš Zeman se ziskem 24,21 procenta hlasů. Celkově pro něj v lednu 2013 hlasovalo 1 245 848 lidí. Těsně předstihl tehdejšího ministra zahraničí Karla Schwarzenberga (TOP 09), kterému hodilo hlas 23,4 procenta voličů. Ztráta tak představovala pouhých 41 700 hlasů.
Nakonec Zeman po nevybíravé a nacionalisticky eskalované kampani uspěl i ve druhém kole, když získal 54,8 procenta. Hlas mu odevzdalo 2 717 405 lidí, zatímco jeho protikandidáta podpořilo zhruba o půl miliónu voličů méně.
