VÍCE

Nedělní požár Národního muzea v brazilském Rio de Janeiru je tragédií pro celé lidstvo, kterou ještě nikdo není schopen ani pořádně pochopit. Tyto hlasy zaznívají z řad brazilských antropologů, vědců a dalších významných osob jen dva dny poté, co v brazilském velkoměstě vyhořela budova s pravděpodobně nejvzácnější sbírkou historických předmětů v celé Jižní Americe. Budova obsahovala na 20 miliónů exponátů a podle zástupců muzea přibližně 90 procent z nich požár pohltil a nenávratně zničil.

Požár brazilského Národního muzea

Zveřejnil(a) Novinky.cz dne Úterý 4. září 2018


Od neděle 3. září 2018 ještě neuplynulo ani 48 hodin a brazilský prezident Michel Temer se nechal slyšet, že již hledá finanční zdroje od společností a bank, aby mohlo být Národní muzeum v Rio de Janeiru po požáru co nejdříve obnoveno. Žádný konkrétní časový horizont zatím ale samozřejmě nepadl. V době, kdy se pozvolna začínají zjišťovat příčiny požáru a vyčíslovat škody, se tamější odborníci jednoznačně shodují, že škody jsou pro lidskou civilizaci nevyčíslitelné a škody nevratné.

Slzy, smutek a hněv. Místní se nemohou s neštěstím smířit. Slzy, smutek a hněv. Místní se nemohou s neštěstím smířit.

Ministr školství Rossieli Soares uvedl, že se již snaží získat i mezinárodní pomoc a jedná o potenciální pomoci s organizací UNESCO. Již v tuto chvíli prý vláda vyčlenila v přepočtu něco přes 80 miliónů korun na počáteční opravné práce a obnovu sbírky. Už nyní je však jasné, že jen škody na budově jsou nesrovnatelně vyšší. Na exponátech ani nemluvě. V muzeu se nacházela jedna z největších antropologických a historických sbírek v celé Americe.

Nejdražší lampión v historii lidstva?

Již nyní, ve chvílích, kdy ještě není jasné, co konkrétně požár budovy způsobilo, svalují zaměstnanci vinu na roky finančních škrtů, kdy se do muzea nedostával dostatek peněz potřebný na jeho běh a údržbu. Vyšetřování příčiny požáru je v plném proudu, avšak ministr kultury Sergio Leitao pro deník Estado de S.Paulo uvedl, že nejpravděpodobnější příčinou neštěstí je buď zkrat v budově, nebo přistání obyčejného papírového lampiónu na horký vzduch na střeše budovy. Připomeňme, že požár začal v neděli večer nedlouho poté, co muzeum uzavřelo své brány návštěvníkům.

...

Požár postupoval velmi rychle a hasičům se nepodařilo dostat jej včas pod kontrolu. Velitel místních hasičů Roberto Robadey uvedl, že dva nejbližší hydranty, které první jednotky po příjezdu potřebovaly využít, byly suché. Hasiči tak museli vodu získávat z nedalekého jezera a z nákladních vozidel s vodou, která byla na místo povolána. To vše ale zabralo delší dobu a včasná záchrana budovy tak nemohla proběhnout.

„Včerejšek byl jedním z nejsmutnějších dnů mé kariéry,“ uvedl Robadey. Dodal, že během pondělí procházeli hasiči skrz ohořelé torzo budovy a občas se vynořili s artefaktem či malbou, které řádění plamenů jako zázrakem nezničilo.

Vyhořelé brazilské Národní muzeum

Zveřejnil(a) Novinky.cz dne Úterý 4. září 2018

Všichni jsme věděli, že je budova zranitelná.

rektor Roberto Leher

Plánek muzea
Požár vyvolal demonstrace

Zástupce ředitele muzea Luiz Fernando Dias Duarte krátce po katastrofě projevil obrovský vztek nad celou událostí a dal za ni vinu brazilským úřadům, které podle něj nevěnovaly ochraně budovy potřebnou pozornost: „Už před lety, během období několika vlád, jsme bojovali o to, aby byly vyčleněny zdroje na to, aby bylo adekvátně chráněno všechno, co bylo nyní zničeno.“ Jedním z důvodů, že jsou následky tak extrémně ničivé, je totiž třeba i absence nouzového rozstřikovacího systému uvnitř muzea pro podobné případy.

Letecké záběry vyhořelého muzea

Vyhořelé brazilské Národní muzeum z ptačího pohledu.

Zveřejnil(a) Novinky.cz dne Úterý 4. září 2018

Duarte podle BBC dodal, že v červnu odsouhlasený modernizační plán v hodnotě 118 miliónů korun by býval umožnil mimo jiné i nákup moderního zařízení pro ochranu budovy před požárem. Jenže peníze vyčleněné na tento plán nebylo možné čerpat před nadcházejícími říjnovými volbami.

Požár muzea vyvolal v blízkosti budovy demonstrace. Lidi protestovali právě proti vládním škrtům, které podle nich nepřímo vedly k nedělní tragédii. V pondělí byla místní policie dokonce nucena použít proti části demonstrantů, kteří se snažili dostat do uzavřené oblasti přímo k budově, slzný plyn. Později bylo protestujícím dovoleno jít o něco blíže, a budovu tak symbolicky obejmout.

„Všichni jsme věděli, že je budova zranitelná,“ konstatoval rektor tamější federální univerzity Roberto Leher. Právě univerzita se přitom na správě muzea podílela.

Nejcennější exponáty muzea

Sbírka, kterou muzeum schraňovalo, čítala na 20 miliónů artefaktů. Šlo o nejrůznější předměty od zkamenělin přes římské fresky, egyptskou sbírku, předkolumbovské artefakty až po kostry dinosaurů. Odhadem 90 procent předmětů shořelo, včetně pozůstatků mladé ženy, které byly nejstaršími lidskými pozůstatky objevenými na území Latinské Ameriky vůbec. Právě tento exponát byl přitom v muzeu označován mnohými jako nejcennější.

„Luzia? To je nevyčíslitelná ztráta pro každého, koho zajímá naše civilizace,“ uvedl ředitel muzea Paulo Knauss pro agenturu AFP. Právě pomocí její lebky experti vytvořili digitální vizualizaci obličeje, jež sloužila jako podklad pro její sochu, kterou také pohltil oheň. Podle Cristiany Serejoové z muzea požár „přežily“ část zoologické sbírky, knihovna, nějaká keramika a známý meteorit Bendegó. Tento více než pětitunový macek byl objeven v regionu Minas Gerais v 18. století a podle snímků z vyhořelého muzea se zdá být pouze zevně očouzený, ale intaktní.

Meteorit Bendegó
Meteorit Bendegó Legendární meteorit obřímu žáru odolal.

Bendegó je největší železný meteorit, který byl kdy na území Brazílie nalezen. Na kosmické těleso vážící 5260 kilogramů narazil v roce 1784 ve státě Bahia chlapec, který hledal zatoulanou krávu. Přeprava meteoritu, která se odehrávala o rok později, skončila fiaskem. Umístěn byl na vozík, který táhlo 40 volů. Ten se však vymkl kontrole a sjel dolů z kopce, kde zůstal spolu s meteoritem dalších více než sto let. Do Národního muzea se kosmické těleso dostalo až v roce 1888 díky speciálně vyrobenému vozíku, železnici a lodi.

přeprava meteoritu Bendegó Historická malba zobrazující složitý převoz meteoritu do muzea.

Luzia ̶ nejstarší lidské ostatky
Luzia

Jedním z nejcennějších artefaktů byly nejstarší lidské ostatky nalezené na území Latinské Ameriky. V roce 1975 je na archeologickém nalezišti Lapa Vermelha, nacházejícím se severně od Rio de Janeira, objevila francouzská archeoložka Annette Laming-Emperaireová. Podle testů patřily ženě, která zemřela mezi 20 a 30 lety věku. Od archeologů dostala jméno Luzia. Stáří těchto pozůstatků činilo 11 500 let.

Bohatá sbírka dinosauřích koster
Kostry dinosaurů

Součástí muzea byla také rekonstruovaná kostra největšího brazilského svrchnokřídového býložravého titanosaura Maxakalisaurus. Části jeho kostry byly nalezeny v roce 1998 v brazilském státě Minas Gerais. Maxakalisaurus, který měřil 13 metrů a vážil zhruba devět tun, obýval Zemi před 80 milióny lety. A koster dinosaurů čítalo muzeum daleko více. Byla tam i kostra jednoho z největších pterosaurů Tropeognatha mesembrinus, který žil ve spodní křídě a měl rozpětí přes osm metrů, i fosilie dalšího pterosaura Caiuajra dobruskii s rozpětím přes dva metry, který žil v hejnech ve svrchní křídě. Byla tam ale i rekonstruovaná kostra drahého suchomima, který je blízkým příbuzným největšího dravého dinosaura vůbec, afrického spinosaura.

Ztraceny byly i neúplné kostry pleistocenních savců, jako byl šavlozubý tygr, dva reprezentanti chudozubých Eremotherium a vymřelý pralenochod Glossotherium.

Pompejské fresky
Fresky z pompejí

Národní muzeum se pyšnilo také sbírkou z řecko-římské doby. Jedním z nejcennějších exponátů byly fresky ze starověkého města Pompeje, které přežily erupci sopky Vesuv v roce 79 našeho letopočtu.

Předkolumbovské artefakty
předkolumbovské artefakty

V archeologické sekci muzea se nacházelo více než 100 tisíc artefaktů z předkolumbovské Ameriky. Součástí této sbírky byla celá řada pohřebních uren, andských mumií, textilu a keramiky z celé Latinské Ameriky. Některé předměty pocházely z osobní sbírky císaře Petra II. Brazilského.

I samotná budova byla památkou

Národní muzeum se nachází v bývalém paláci, který byl během koloniálních časů oficiálním sídlem portugalské královské rodiny. Poté, co se Brazílie osamostatnila, se palác stal sídlem brazilského císaře Petra I. Brazilského. Císařská rodina opustila zemi poté, co byla Brazílie v roce 1889 vyhlášena federativní republikou. Národní muzeum, které vzniklo v roce 1818, se do paláce přesunulo roku 1892.

Exponáty v muzeu před vyhořením

Zveřejnil(a) Novinky.cz dne Úterý 4. září 2018

„Podívejte se na tu ironii. Teď máme peníze, ale vypršel nám čas,“ procedil ředitel muzea směrem k reportérům. Skutečností je, že roční rozpočet muzea pokles v přepočtu z 2,9 miliónu korun v roce 2013 na zhruba 1,87 miliónu korun v roce loňském. Finanční nouzi muzea asi nejlépe dokládá příhoda z loňského roku.

Termiti tehdy zamořili místnost, ve které se nacházela mimo jiné i kostra 12metrového dinosaura, a ta musela být uzavřena. Vedení muzea se obrátilo na veřejnost a založilo crowdfundingovou kampaň ve snaze získat peníze na znovuotevření místnosti. Teď už toho k obnově mnoho nezbylo...