Koronavirus SARS-CoV-2(2019-nCoV)

Nový koronavirus SARS-CoV-2 označovaný zpočátku jako 2019-nCoV, který způsobuje zoonotickou nemoc Covid-19, byl poprvé zjištěn na konci prosince 2019 u nemocných pneumonií v čínském městě Wu-chan. Epidemie se rychle šířila, do 26. února se virem na celém světě nakazilo 81 1096, z toho 78 191 v Číně. Infekci podlehlo 2762 osob, z toho 2718 v Číně. Světová zdravotnická organizace označila 12. března epidemii za pandemii, když se nemoc rozšířila do 101 zemí a nemoc Covid-19 byla potvrzena u 121 564 lidí. Počet obětí v tu chvíli dosáhl 4373.

Jak plyne z jeho označení, má SARS-CoV-2 blízko ke koronaviru způsobujícímu těžký akutní respirační syndrom SARS a patří také k rodu Betacoronavirus a podrodu Sarbecovirus. Ukázala to genetická analýza provedená v lednu v 2020 v Číně.

Nemoc zatím není dostatečně prozkoumána. Podle amerických středisek pro kontrolu nemocí (CDC) se inkubační doba odhaduje na dva až čtrnáct dní, možná je však ještě delší. K typickým symptomům patří teplota, kašel a dušnost a také bolesti hlavy. U závažnějších případů trpí nemocní silným zápalem plic a selháním ledvin.

Nemoc se většinou projedí do pěti dní. Má tři stádia. V prvním jsou příznaky lehké a podobné chřipce. V druhé se přidá lehký zápal plic, který v třetí přejde u části nakažených do těžkého zápalu plic, který přechází až v selhání plic.

Studie zveřejněná v lékařském časopisu Lancet uvedla, že CT plic 81 pacientů „ukazovaly změny intersticiální tkáně, naznačující vývoj fibrózy. Fibrózu, při které se mění jemná a vzdušná plicní tkáň v tuhé nepropustnou vazivovou tkáň, takže se kyslík nedostane z plicních sklípků do krve, potvrdily i pitvy obětí z Wu-chanu. U obětí také byla zjištěna nadměrná produkce hlenu. Plicní fibróza sice nebyla tak rozsáhlá jako u pacientů se SARS, ale tvorba zánětlivého výpotku byla větší.

Čínská Národní zdravotní komise uvedla, že na základě pitev a posmrtných biopsií se u 19 obětí z Wu-chanu ukázaly změny na plicích různého rozsahu, že s jim výrazně zmenšila slezina a myokardu trpěla nekrózou.

Krátce po nákaze se aktivuje imunitní systém, u některých případů ale dojde k tzv. cytokinové bouři, kdy imunitní systém reaguje na nákazu přehnaně, což dále zhoršuje stav nakaženého. Právě cytokinová bouře se podepsala v letech 1918 až 1919 na vysokém počtu obětí španělské chřipky.

Genetická informace viru je uložena v ribonukleové kyselině RNA. Ta se může kopírovat jen v napadené buňce. Podle čínské studie napadá koronavirus SARS-CoV-2 buňku přes receptor, jímž je enzym angiotensin konvertázu (ACE2), který je spojen s aminokyselinovým transportérem. RNA má svou vázací doménu RBD, která se napojí právě na ACE2. Přes ACE2 se dostane do napadené buňky.

Koronavirus 2019-nCoV pod mikroskopem

Koronavirus 2019-nCoV pod mikroskopem | Zdroj: Reuters

Většinu obětí tvořili starší lidé nebo osoby s oslabenou imunitou či lidé, kteří trpěli nějakou další závažnou chronickou nemocí ať už kardiovaskulární, nebo cukrovkou. Nemoc se však objevila i u novorozenců a kojenců.

Pro nemoc dosud není doporučena žádná konkrétní léčba antivirotiky, kombinace několika ale u některých pacientů zabrala, jejich účinnost se však zatím jen ověřuje. Uplatňuje se proto symptomatická léčba, která se zaměřuje na léčení příznaků a potíží. Prozatím neexistuje ani vakcína chránící před nákazou.

Brzo se ukázalo, že se lze nejen nakazit od infikovaných zvířat, ale nemoc se přenáší mezi lidmi kapénkovou nákazou. Covid-19 se šířil především v prostředí, kde byli lidé v blízkém kontaktu jako na výletní lodi Diamond Princess, kde se z 3711 osob na palubě nakazilo 691 a nemoci podlehli tři. Infekce se také rychle šířila i mezi vyznavači jihokorejské sekty Ježíšovy církve Šinčchondži, kteří při modlitbách sedí těsně vedle sebe.

Nemoc se šířila rychleji než SARS a MERS. Zatímco koronaviru vyvolávajícímu MERS se daří jen v plicních lalocích, protože se navazuje na jiný protein. Naopak koronaviru SARS-CoV-2 se daří i v horní části plic, v jícnu a v ústech.

Šíření epidemie SARS-CoV-2 (2019-nCoV)

Epidemie Covid-19 se rychle rozšířila, první obětí se stal 9. ledna člověk, který pracoval na rybím trhu ve Wu-chanu. V Thajsku první případ zaznamenali 13. ledna a v Japonsku 16. ledna. K 22. lednu bylo evidováno 555 nakažených v šesti zemích, přičemž čtyři nemoci podlehli. Zaznamenán byl i první přenos mezi lidmi. Čína 23. ledna izolovala jedenáctimilionový Wu-chan a následně dalších deset měst v okolí. Počet obětí překročil 28. ledna stovku, přičemž nakažených bylo skoro 5000. Světová zdravotnická organizace (WHO) vyhlásila 30. ledna stav nouze, to už bylo nakažených 8234 ve dvanácti zemích. Na konci ledna se objevily první případy nákazy v evropských zemích – v Německu, Itálii, Velké Británii, Rusku a Švédku. Už 5. února překročil počet obětí pět set a nakažených 25 000. Hranice tisíce obětí byla překonána 11. února, kdy počet nakažených přesáhl 40 000.

První oběť v Evropě byla zaznamenána 15. února, když zemřel ve Francii čínský turista. Počet dvou tisíc obětí byl překročen 19. února, kdy počet nakažených přesáhl 74 000. Nemoc se rozšířila do 26 zemí včetně devíti evropských.

O den později oznámila první oběť Jižní Korea, kde se nemoc začala rychle šířit a počet nakažených za den vzrostl o 53 na 103. Týž den oznámil první dvě oběti Írán, který se stal dalším ohniskem nemoci. Do 26. února tam nemoci podle oficiálních údajů podlehlo 19 osob a dalších 139 bylo nakažených. Nemoc se rozšířila do Libanonu, Iráku, Kuvajtu, Bahrajnu, Ománu, Pákistánu a Afghánistánu, kam ji většinou přenesli poutníci, kteří navštívili posvátné šíitské město Kóm.

V Itálii se nemoc začala prudce šířit 21. února, o den později byla oznámeny první dvě oběti a 22. února byly v jedenácti městech v Lombardii zrušeny veřejné akce, přičemž v karanténě skončilo 50 000 obyvatel. V Itálii počet nemocných rychle stoupal, 26. února stoupl počet obětí na 12, přičemž nakažených bylo 322.

V Číně bylo ke stejnému datu nakažených 78 191, přičemž počet mrtvých dosáhl 2718, v Jižní Koreji je nakažených 1261, přičemž obětí je 12. V Japonsku jej jich přes 860, většinou ale šlo o cestující z výletní lodě Diamond Princess. Výskyt nemoci byl 26. února potvrzen v 38 zemích světa na pěti kontinentech.

Rychle se rozvíjející epidemie ukázala, že letalita se pohybuje okolo 3,3 procenta, i když v některých oblastech byla vyšší, naopak v Číně postupně klesala. V Íránu je letalita desetiprocentní, Světová zdravotnická organizace tento nepoměr připisuje tomu, že nebyli detekováni všichni nakažení.

Superpřenašeči

Podobně jako u SARS se objevili i superpřenašeči, tedy lidé, kteří nakazili výrazně větší počet dalších osob. Jedním z nich byl Brit, který byl v Singapuru a po návratu nakazil dalších jedenáct lidí. Cestou domů se zastavil v horském středisku Contamines-Montjoie ve francouzských Alpách, kde nakazil deset dalších Britů pobývajících na stejné horské chatě. Nemoc se pak objevila i u dalšího muže na Mallorce, který také koncem ledna trávil čas v horském středisku Contamines-Montjoie.

Dalším superpřenašečem byl 38letý Ital, který se zřejmě infikoval od svého známého, jenž se vrátil z Číny. Od 38letého muže se nakazila jeho žena i jeho známý, který si s ním zasportoval. Nemoc pak dostal otec známého, jenž provozoval restauraci, kde se infikovali tři hosté. Poté, co byl 38letý Ital přijat do nemocnice, nakazilo se od něj pět zdravotníků, protože se zpočátku mohl po nemocnici vlně pohybovat.

Zřejmě nejvíce lidí – celkem 37 – přímo nakazila v jihokorejském městě Tegu 61letá členka korejské sekty Ježíšovy církve Šinčchondži na mších, kam chodila, i když měla horečku. Dvakrát test na nový koronavirus odmítla, i když ležela v nemocnici po autonehodě. Navíc šla v nedalekém městě Čchongdo do veřejných lázní a do bufetu.

Přenos ze zvířat

Podobně jako u SARS a MERS jde o zoonotickou infekci, protože se přenáší ze zvířat na lidi. Lidé se jí zřejmě nakazili masem divokých zvířat, které si kupovali na rybím trhu ve Wu-chanu. Panuje podezření, že se lidé nakazili od hadů nebo luskounů, i když prvotním zdrojem nákazy zřejmě budou netopýři.

Z analýzy ribonukleové kyseliny (RNA) nesoucí genetickou informaci koronaviru SARS-CoV-2, která byla srovnávána s RNA jiných příbuzných koronavirů, se ukázalo, že se prioritně zaměřuje na proteiny, které se objevují u hadů.

Hypotéza o tom, že přenašeči jsou hadi, však ještě nebyla potvrzena a není jasné, jak se koronavirus dokázal přizpůsobit studenokrevným i teplokrevným živočichům. Hadi se mohli koronavirem nakazit od netopýrů, které loví a kteří jsou častými nosiči koronavirů. V oblasti žijí vrápenci, kteří přenášejí SARS. Hadi, zejména bungaři, se prodávali na rybím trhu ve Wu-chanu, který byl po propuknutí infekce uzavřen.

Začátkem února uvedli čínští vědci z kantonu Šen Jon-kji a Siao li-chua, že chybějícím článkem v řetězci mezi člověkem a netopýry, kteří se považují za přirozený rezervoár nákazy, mohli být luskouni. Zjistili, že genetická sekvence viru přítomného v těle pacientů z Wu-chanu se z 99 procent shodovala s koronavirem luskounů, napsala agentura Nová Čína. S koronaviry od netopýrů se RNA shoduje z 88 procent.

Hmyzožraví luskouni příbuzní pásovcům jsou ohroženým druhem a za jejich prodej hrozí v Číně až deset let vězení, přesto jsou jedním z nejvíce pašovaných zvířat na světe. V Asii se považují za pochoutku a jejich šupiny se využívají v tradiční čínské medicíně

Příznaky, prevence a léčba nemoci Covid-19 (2019-nCoV)

K typickým příznakům nákazy novým koronavirem Covid-19 patří teplota, kašel a dušnost a také bolesti hlavy. U závažnějších případů trpí nemocní silným zápalem plic a selháním ledvin. Lehčí případy mají symptomy podobné chřipce nebo jinému nachlazení způsobenému viry, což značně komplikuje rozpoznání nemoci. Právě vysoké horečky byly příznakem, podle něhož se dali identifikovat lidé, kteří se mohli nakazit nejblíže příbuzným virem SARS-CoV.

Nákaza se dá prokázat jen testem nukleových kyselin, který provádějí odborná pracoviště. Jejich úkolem je zjistit, zda se u nakažených objevuje stejná ribonukleová kyselina, jaký má koronavirus SARS-CoV-2.

Za podezřelé klinické příznaky se považují teploty přes 38 °C, kašel a poslechem nebo na rentgenu zjištěné oboustranné postižení plicního parenchymu. Také se vyhodnocuje, zda byl člověk v posledních 14 dnech v oblasti, kde se nemoc vyskytuje, tedy zejména v Číně, Jižní Koreji a v Itálii nebo v Íránu, nebo byl v blízkém kontaktu s takovouto osobou.

Na základě rozhodnutí lékaře nebo hygienika následuje vyšetření na koronavirus SARS-CoV-2, pacient je hospitalizován na infekčním oddělení a je v izolaci. Ošetřující personál je vybaven adekvátními ochrannými pomůckami, tedy filtrační maskou třídy FFP3, pláštěm, rukavicemi, ochrannými brýlemi a čepicí.

Jestliže má člověk příznaky, ale nebyl v postižené oblasti a nesetkal se s nikým, kdo v ní byl, léčí se, ale test na SARS-CoV-2 se standardně neprovádí. Pokud nemá příznaky a byl v postižené oblasti, měl by po dobu čtrnácti dní sám sebe sledovat a omezit kontakt s veřejností.

K léčení nemoci nejsou zatím doporučena žádná konkrétní antivirotika, nakaženou 71letou Číňanku se ale v Thajsku podařilo vyléčit během dvou dní kombinací tří antivirotik. Šlo o dva léky určené k léčbě HIV (lopinavir a ritonavir) a oseltamivir známý pod obchodním názvem tamiflu, který se používá k léčbě chřipky včetně ptačí. Lopinavir zpomaluje tvorbu enzymů, které umožňují viru napadat buňky.

V USA zabralo u 35letého nakaženého antivirotikum remdesivir vyvinuté společností Gilead původně proti ebole a viru Marburg. Zatímco v případě eboly v Kongu se ukázal remdesivir méně účinný než monoklonální protilátky, u laboratorních zvířat se remdesivir ukázal jako účinný u nákaz koronaviry SARS a MERS. Upustilo se od dalších testů antimalarika chlorochin známého jako aralen. Nově se začal testovat lék proti žloutence typu C ribavirin, jenž může zabránit tomu, aby se RNA viru replikovala v napadené buňce.

V současnosti se ale především uplatňuje symptomatická léčba, která se zaměřuje na léčení příznaků a potíží. Ve vážných případech je nutné i napojení na zařízení podporující základní životní funkce, jako je dýchací přístroj. Antibiotika se nasazují v případě sekundární plicní infekce bakteriemi.

Protože se nemoc mezi lidmi přenáší stejně jako chřipka nebo SARS a MERS kapénkovou nákazou, dají se proti jejímu šíření použít roušky a respirátory. Roušky jsou vhodné pro nemocné a nakažené, aby infekci dále nešířili. Před nákazou mohou ochránit respirátory třídy FFP3. Při kýchání, smrkání a kašlání je potřeba použít kapesník, který se hned po použití vyhodí.

Zdroj: Reuters

Koronavirus v Česku

V Česku bylo do 30. 1. testováno kvůli koronaviru 34 vzorků, žádný nebyl pozitivní. Aktuálně není podle ministra zdravotnictví žádný podezřelý případ.


Mohlo by vás zajímat: