příznaky a projevy nemoci

Nemoc zatím není dostatečně prozkoumána, i když se o ní ví mnohem více než v prvních týdnech šíření. Inkubační doba v průměru trvá něco přes pět dní, ale může činit i dva týdny.

Příznaky jsou podobné chřipce, což ztěžuje odhalení nákazy SARS-CoV-2, zvláště když se u mnoha lidí neprojeví. Za typické příznaky jsou považovány teploty nad 38 stupňů Celsia, úporný suchý kašel nebo dušnost. Varovné je, když se na rentgenu nebo poslechem zjistí poškození plicního parenchymu. U nakažených se rovněž objevují bolesti hlavy, žaludeční nevolnost a střevní potíže, silná bolest v krku nebo i rýma a bolesti kloubů.

Z dat o 1,3 milionu nakažených z USA plyne, že některý z typických příznaků se projevil u sedmi z deseti pacientů, nejčastěji to byl kašel a teplota.

nejčastější příznaky nemoci covid-19 u pacientů v usa

kašel

50,3 %

horečka

43,1 %

bolesti svalů

36,1 %

bolesti hlavy

34,4 %

bez příznaků

2 %

zdroj: CDC

Mnohdy se však právě ty nejtypičtější příznaky neobjevily. Pokud se pak nákaza potvrdila testem, označily se osoby za asymptomatické.

Nákaza se dá prokázat jen testy. PCR test, který se provádí u odebraného hlenu z úst a nosu, zjišťuje, zda se ve vzorku objevila genetická informace viru SARS-CoV-2, která je uchována v ribonukleové kyselině RNA. Test potvrzuje přítomnost viru v těle.

Rychlotest, který dává výsledky do půl hodiny až hodiny, zjišťuje v krvi přítomnost protilátek, imunoglobulinů M a G. Imunoglobuliny M ukazují, že tělo reagovalo na nákazu. Protože organismu nějakou dobu trvá, než se v něm vytvoří protilátky, rychlotest obvykle neodhalí infekci v prvních pěti dnech. Naopak i u vyléčeného pacienta dává pozitivní výsledky, protože protilátky v jeho těle zůstávají. Jeho přesnost je asi osmdesátiprocentní, ovšem pouze u vhodných skupin, tedy ne u čerstvě nakažených.

Testy jsou důležité, protože nemoc nemá jasný markant jako SARS, kde se vždy objevila vysoká horečka nad 38 stupňů Celsia, a mnoho případů covidu-19 je asymptomatických.

Covid-19 má tři stadia. V prvním jsou příznaky lehké a podobné chřipce. V druhém se po týdnu přidá lehký zápal plic, který může u části nakažených ve třetí fázi přejít do těžkého zápalu plic, jenž může vyústit až v selhání plic způsobené fibrózou, i dalších orgánů, zejména ledvin.

Covid-19 ve srovnání s ostatními nemocemi

Studie zveřejněná v lékařském časopisu Lancet uvedla, že CT plic 81 pacientů ukazovaly změny intersticiální tkáně, naznačující vývoj fibrózy, při níž se mění jemná a vzdušná plicní tkáň v tuhou nepropustnou vazivovou tkáň, takže se kyslík nedostane z plicních sklípků do krve a nakaženým se nedostává kyslíku. Fibrózu potvrdily i pitvy prvních obětí z Wu-chanu, u nichž byla také zjištěna nadměrná produkce hlenu, která zhoršovala zápal. Silně poškozené plíce měly i oběti z Itálie, lidé, kteří byli na ventilátorech 30 až 40 dní.

U některých pacientů bylo postižení plic tak silné, že hladina saturace hemoglobinu kyslíkem klesla pod hraničních 96 procent, často i výrazně. Tito lidé pak museli být napojeni na plicní ventilátory nebo na zařízení zajišťující mimo tělo membránovou oxygenaci (ECMO).

U několika lidí, kteří strávili na ECMO 40 až 60 dní, bylo postižení plic tak vážné, že nezbylo než sáhnout k oboustranné transplantaci plic. Ve vazivo se u jedné z operovaných Američanek změnil nejen plicní epitel, ale také buňky obklopující plíce nebo bránici. Úspěšné transplantace se provedly ve Wu-chanu, ve Vídni i v Itálii a v USA.

Čínská Národní zdravotní komise uvedla na základě pitev a posmrtných biopsií, že se u 19 obětí z Wu-chanu ukázaly nejen změny na plicích různého rozsahu, ale také se jim výrazně zmenšila slezina a na myokardu se objevily nekrotické změny.

„Nejsou postiženy jen plíce,“ řekl profesor Hugh Montgomery z JIP v londýnské Whittingtonské nemocnice: „Postižené jsou ledviny, srdce, játra. Viděli jsme vážné záněty svalů.“

„Ukázalo se, že zaměřit se jen na plíce je chyba,“ dodala ředitelka JIP v Glasgově Barbara Milesová. Přes 2000 nakažených bylo v Británii přijato na JIP kvůli selhání ledvin.

Koronavirus sice napadá jen buňky s receptory ACE2, ale ty jsou nejen v plicích, ale také v nose a v krku nebo v ledvinách, srdečním svalu a trávicím traktu, zejména v tlustém střevě. To je důvod, proč měli někteří nakažení i průjmy.

Pokud mají nakažení vážný průběh covidu-19, objevují se u nich často i embolie, protože zápal postihne také cévy, což vede k většímu riziku vzniku krevních sraženin a ucpání cév. „Přes 25 procent (nakažených) mělo velké sraženiny,“ uvedl Montgomery a dodal, že se sraženiny objevily i v plicních cévách, což komplikuje prokrvení plic a okysličování krve. Už samotné postižení plic, kde dochází k fibróze, přitom snižuje nasycení hemoglobinu kyslíkem.

Sraženiny vytvářejí fibrinogen a krevní testy vážně nemocných v Británii ukázaly, že jeho hladina u nich několikanásobně stoupla. Výraznou komplikací může být i tzv. cytokinová bouře, kdy imunitní systém nakaženého reaguje přehnaně, což dále zhoršuje jeho stav. Imunitní systém se chová, jako by čelil velkému zánětu, a přehnaná obranná reakce ničí klíčové orgány, jako jsou ledviny, plíce a srdce.

Právě cytokinová bouře se podepsala v letech 1918 až 1919 na vysokém počtu obětí španělské chřipky.

rizikové faktory

Nebezpečí nákazy novým koronavirem a i vážnějšího průběhu covidu-19 zvyšují věk i jiné chronické nemoci, zejména cukrovka, obezita, demence a srdeční potíže. Nejohroženější jsou senioři, kteří mají další nemoci.

počet obětí z nakažených podle věku v číně

10 až 19 let

0,2 %

20 až 29 let

0,2 %

30 až 39 let

0,2 %

40 až 49 let

0,4 %

50 až 59 let

1,3 %

50 až 59 let

3,6 %

50 až 59 let

8,0 %

50 až 59 let

14,8 %

zdroj: CCDC, únor 2020

Osm z prvních devíti obětí v ČR byli lidé nad 71 let, všichni měli další vážné choroby. Nemoc ale může postihnout kohokoli a smrt se nevyhýbá ani mladým zdravým lidem. Zatímco úmrtí souvisejí s vyšším věkem a pohlavím, u nákazy to neplatí.

Počet nakažených a obětí podle věkových skupin v ČR

věk - podíl nakažených - podíl obětí

0 až 14 let

6,5 %

0 %

15 až 24 let

10,5 %

0 %

25 až 34 let

15,1 %

0,3 %

35 až 44 let

17,3 %

1,2 %

45 až 54 let

19,8 %

1,2 %

55 až 64 let

14,0 %

5,4 %

65 až 74 let

9,3 %

24,1 %

75 až 84 let

5,1 %

34,5 %

nad 85 let

2,4 %

33,0 %

zdroj: MZČR, 22. června 2020

Muži také umírají častěji než ženy. Jako první to ukázal výzkum z Číny z konce února, podle něhož umíralo 2,8 procenta nakažených mužů a jen 1,7 procenta žen. I v ČR bylo z 336 obětí 195 mužského pohlaví (žen zemřelo 141) a mužů umíralo více ve všech věkových skupinách kromě té nad 85 let, což je dáno vyšším průměrným věkem života žen. Při analýze dat od 1,3 milionu nakažených se v USA se ukázalo, že umírá šest procent mužů a 4,8 procenta žen.

Smrtnost, tedy procento nakažených, kteří zemřou, se v Číně uváděla okolo tří procent, v USA pak činila v květnu okolo 5,5 procenta. V Íránu ale byla vyšší než deset procent. Čísla se liší, protože se v různých zemích testuje různě velký počet lidí, s rostoucím počtem otestovaných číslo klesá, protože se najdou další infikovaní, kteří neměli vážný průběh. Smrtnost také závisí na tom, zda se smrt každého nakaženého připisuje koronaviru, nebo se u lidí trpících chronickými nemocemi určí jako primární příčina úmrtí tato nemoc. Proto se občas hovoří o smrti lidí s koronavirem a ne o úmrtí na koronavirus. Pokud by se však tito lidé nenakazili covidem-19, ještě nějakou dobu by žili.

Vážné chronické nemoci, zejména kardiovaskulární a cukrovka, zvyšují výrazně riziko úmrtí. Zatímco u lidí bez chronických nemocí neumíralo ani jedno procento nakažených, u lidí s kardiovaskulárními nemocemi to bylo přes deset procent, ukázal výzkum z Číny provedený v únoru. Největším riziko představovaly srdeční choroby a cukrovka.

Podíl úmrtí u lidí s vážným průběhem covidu-19 v závislosti na dalších chorobách

věk - podíl nakažených - podíl obětí

chronická nemoc

procento obětí

kardiovaskulární choroby

10,5 %

diabetes

7,3 %

chronické dýchací nemoci

6,3 %

hypertenze

6,0 %

rakovina

5,6 %

bez chronických nemocí

0,9 %

zdroj: CCDC

Čtyřicet procent lidí v Číně, kteří skončili s nákazou na JIP, trpělo jinými chronickými nemocemi, zejména kardiovaskulárními, plicními a diabetem. Závažné choroby podle statistických dat z USA zvyšují riziko úmrtí dokonce dvanáctkrát z 1,6 procenta na 19,5 procenta.

Nadváha zvyšuje riziko úmrtí na nemoc covid-19 o 37 procent a je podle britských statistik, které patří k nejrozsáhlejším v Evropě, po demenci druhou nejčastější zdravotní komplikací spojovanou s oběťmi, třetím nejrizikovějším chronickým onemocněním jsou při nákaze chorobou covid-19 problémy se srdcem. Celkem 53 procent hospitalizovaných ve Spojeném království tvořili lidé, kteří ještě před nákazou covidem-19 trpěli jinou závažnou chronickou nemocí.

Že obezita představuje velké riziko, plyne i z dat Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC). Ta ukázala, že 73 procent nakažených novým koronavirem, kteří se ocitli v kritickém stavu v Itálii, Španělsku, Švédsku, Švýcarsku a Nizozemsku, bylo obézních. V Británii trpělo nadváhou 63 procent lidí hospitalizovaných s covidem-19.

Riziko úmrtí na koronavirus v britských nemocnicích podle tamního Národního zdravotního systému (NHS) stoupá v závislosti na závažnosti obezity. V případě lidí s indexem tělesné hmotnosti BMI nad 30 je vyšší nejméně jedenapůlkrát, u lidí s BMI 40 a více, tedy morbidně obézních, pak více než dvakrát. Plnou třetinu obětí koronavirové epidemie tvořily v Británii lidé trpící cukrovkou, kteří mají často nadváhu.

Plíce obézních lidí jsou více zatěžovány, protože nadváha ztěžuje dýchání a kapacita plic je vzhledem k objemu těla menší. Lidé s nadváhou se proto hůře vyrovnávají se zvýšenou zátěží, jakou představuje covid-19. Obezita také oslabuje imunitní systém.

Šíření epidemie koronaviruŠíření epidemie koronaviruŠíření epidemie koronaviruŠíření epidemie koronaviruŠíření epidemie koronaviruŠíření epidemie koronaviru