Koronaviry

Pandemii covid-19, která postupně zasáhla celý svět – na konci června 2020 už bylo potvrzeno deset milionů případů, přičemž přes půl milionu jich zemřelo, způsobil nově objevený koronavirus SARS-CoV-2. Ukázal tak na nebezpečí ze strany koronavirů, které způsobují řadu závažných onemocnění lidí i zvířat, včetně SARS a MERS. 

SARS-CoV-2 pod mikroskopem | Zdroj: Reuters

Koronaviry patří mezi viry s jedním vláknem kyseliny ribonukleové, jež může být rovnou transkribováno. Mají obal, jejich membrána vzniká z endoplazmatického retikula a váčků Golgiho aparátu, který slouží k předávání a úpravě bílkovin. Jedná se tedy o obalené jednovláknové viry s pozitivní polaritou (+RNA).  

Své jméno získaly, protože pod elektronovým mikroskopem vypadají jako sluneční korona.  

Koronaviry mají šest rodů, z nichž čtyři patří do podčeledi Coronavirinae, jsou jimi Alphacoronavirus, Betacoronavirus, Gammacoronavirus a Deltacoronavirus.  

Koronaviry byly objeveny v polovině 60. let. Původně byly známé jako původci onemocnění ptáků, zejména drůbeže, a savců od dobytka až po domácí zvířata, kdy napadají dýchací cesty a trávicí trakt. Způsobují i infekční peritonitidu koček. Později se ukázalo, že patří také mezi původce onemocnění dýchacích cest lidí. 

Momentálně je známo sedm koronavirů, které způsobují onemocnění lidí. Betacoronaviry HCoV-OC43 a HCoV-HKU1 a Alphacoronavirus HCoV-229E vyvolávají běžná onemocnění dýchacích cest, uvedl Státní zdravotní ústav s tím, že u malých dětí a starých osob mohou být původci závažných onemocnění dolních cest dýchacích. Závažnější průběh má nákaza u lidí, kteří mají problémy s imunitou, trpí onemocněním kardiovaskulárního systému nebo jinou chronickou nemocí, jako je cukrovka, nebo imunodeficiencí. 

Alphacoronavirus HCoV-NL 63 je považován za původce život ohrožujících onemocnění u malých dětí, jako je akutní laryngotracheobronchitida (pseudokrup) a bronchiolitida. 

Od roku 2002 se objevily tři koronaviry z rodu Betacoronavirus, které se přenesly ze zvířat na lidi, takže jde o zoonotické infekce. Prvním byl v SARS-CoV, který způsobuje vážný akutní respirační syndrom (SARS). Epidemie, která propukla v Číně a rozšířila se do světa, si vyžádala 774 obětí. Rezervoárem viru byli místní vrápenci, od nichž se virus přenesl na šelmy, které je lovily. Šlo zejména o cibetky druhu ovíječ skvrnitý (Paradoxurus hermaphroditus) a psíky mývalovité (Nyctereutes procyonoides). Lidé se nakazili od cibetek, které pojídali. 

Psíci mývalovitý | Zdroj: Profimedia.cz
Psíci mývalovitý | Zdroj: Profimedia.cz

V roce 2012 byl objeven další zoonotický koronavirus MERS-CoV, který způsobuje velmi nebezpečný blízkovýchodní respirační syndrom. Lidé se jím nakazili od dromedárů, ti se zřejmě infikovali od netopýrů. 

Netopýr slujový | Zdroj: Profimedia.cz
Netopýr slujový | Zdroj: Profimedia.cz

Posledním je koronavirus 2019-nCoV, později přejmenovaný na SARS-CoV-2, který způsobil stávající pandemii nemoci covid-19. Objevil se na konci roku 2019 ve Wu-chanu, kde bylo u lidí navštěvujících místní rybí trh zaregistrováno několik případů netypického zápalu plic. Na začátku ledna 2020, kdy si nemoc vyžádala první oběti, se potvrdilo, že nejde o návrat SARS, ale o nemoc způsobenou neznámým koronavirem.

Nemoc se z Číny, kdy se jí nakazilo přes 80 000 lidí, rychle šířila do světa, 26. února byla potvrzena v 38 zemích na pěti kontinentech u 81 000 lidí. V Evropě se stala na konci února epicentrem Itálie. V ČR se první případ nákazy potvrdil 11. března, to už byla nemoc detekována v 58 zemích. Pandemie byla vyhlášena 11. března 2020, kdy bylo potvrzeno 151 000 případů, z nichž zemřelo 4373. Od 16. března 2020 platila v ČR karanténa. Do konce června se nemocí nakazilo přes 10 milionů lidí, z nichž přes půl milionu zemřelo.

Šíření epidemie koronaviruŠíření epidemie koronaviruŠíření epidemie koronaviruŠíření epidemie koronaviruŠíření epidemie koronaviruŠíření epidemie koronaviru