Mýtus: Existuje lék
Fakt: Neexistuje
Testuje se několik přípravků, ale u žádného nebyla doposud prokázána účinnost a neexistence vedlejších účinků. Výzkum nového koronaviru ale postupuje nesmírně rychle, každý den na toto téma vzniká několik desítek vědeckých studií.
Mýtus: Proti koronaviru zabírají antibiotika
Fakt: Nezabírají
Antibiotika jsou určena na bakteriální onemocnění
Mýtus: Pomáhají „babské rady“: kouření, tradiční bylinková léčba, česnek, samoléčba
Fakt: Nepomáhají
Po internetu,zejména na sociálních sítích a v řetězových mailech je podobných nepravdivých informací mnoho. Proti viru však zatím neexistuje účinná léčba a Světová zdravotnická organizace (WHO) varuje, že tyto metody naopak mohou být škodlivé(kouření).
Mýtus: Protikoronaviru ochrání pití alkoholu
Fakt: V žádném případě
Alkoholové přípravky (cca 70 % a vyšší obsah alkoholu) jsou účinnou dezinfekcí povrchů a rukou.
Mýtus: Covid-19 je jako chřipka
Fakt: Není, je vážnější
Chřipka se šíří rychleji, má kratší inkubační dobu, ale pravděpodobnost úmrtí při nákaze koronavirem je čtyřicetkrát vyšší, a to ve všech věkových kategoriích.
Mýtus: Očkování proti chřipce zvyšuje odolnost proti koronaviru
Fakt: Nezvyšuje
Chřipka je zcelajiný typ (ortomixovirus) než koronavirus.
Mýtus: Proti nákaze koronavirem zabírají nosní kapky a kloktání
Fakt: Nezabírají
Nosní kapky či kloktání mohou zlepšit příznaky nemoci, ale v žádném případě ji neléčí. Lék na koronavirus zatím neexistuje.
Mýtus: Proti viru zabírá chlór
Fakt: Nezabírá
Chlór nepijte a nemyjte se s ním, chlórové přípravky jsou účinné na dezinfekci povrchů.
Mýtus: Všichni na koronavirus zemřeme
Fakt: Nikoli
Výrazně více jsou ohroženy rizikové skupiny seniorů a lidí se silně oslabenou imunitou, zatímco u ostatních věkových skupin je úmrtnost podobná sezonní chřipce. Riziko vážných komplikací představují již probíhající vážné choroby: diabetes(cukrovka), hypertenze (vysoký tlak), kardiovaskulární a respirační choroby.
Mýtus: Největší hrozba koronaviru je smrt
Fakt: Nikoli
Největší hrozbou je rychlé šíření COVIDu-19, které by zahltilo kapacity ordinací a nemocnic. Menší množství pacientů by zdravotnictví rozvinutých zemí, kam patří i ČR, mělo zvládat léčit bez větších problémů.
Mýtus: Stačí si pořádně mýt ruce a nosit roušku
Fakt: Nestačí
Důležitá je i hygiena v domácnosti či na pracovišti. Doba, po níž jsou viry nacházející se mimo živého hostitele stále infekční, se velmi liší podle různých povrchů. Podle studie německých vědců publikované v The Journal of Hospital Infectionmůže virus přežít 4 až 5 dní, například na papíru či kovu. Na hliníku podle vědců virus přežívá zhruba 8 hodin, na plastu dokonce až 9 dní.
Mýtus: Mobilní sítě páté generace, 5G, může přenášet COVID-19.
Fakt: Nepřenáší
Viry se nemohou přenášet prostřednictvím rádiových vln, nepřenáší se tak ani prostřednictvím mobilních sítí. COVID-19 se šíří v mnoha zemích, které sítě páté generace nemají. Nemoc COVID-19 se šíří prostřednictvím kapének, miniaturních kapiček, které infikovaný vypouští z úst či nosu. Lidé se také mohou nakazit kontaktem kontaminovaného povrchu a následným dotykem očí, úst či nosu.
Mýtus: Vystavení se slunečnímu záření nebo teplotám nad 25 stupňů ochrání před nemocí způsobenou koronavirem.
Fakt: Neochrání
Nemoc COVID-19 lze chytit nezávisle na venkovní teplotě ani počasí. Doporučenou prevencí je časté a důkladné mytí rukou a nedotýkat se očí, úst a nosu.
Mýtus: Z nákazy novým koronavirem se nelze vyléčit. Nemoc má člověk v sobě po zbytek svého života.
Fakt: Nejedná se o chronické onemocnění
Většina nakažených se dokáže vyléčit a zbavit se přítomnosti viru ve svém těle. V případě nákazy je důležité léčit symptomy. Pokud se u vás projeví kašel, horečka či dušnost, doporučuje se včas telefonicky kontaktovat lékaře
Mýtus: COVID-19 ani žádné jiné plicní onemocnění nemám, pokud dokáží zadržet dech na 10 a více sekund bez zakašlání či pocitu dráždění.
Fakt: Neprůkazné
Zápal plic sice bývá u vážnějších případů průvodním onemocněním COVID-19, podobné domácí dechové zkoušky jsou neprůkazné a mohou být i nebezpečné. Přítomnost onemocnění dokáže potvrdit pouze laboratorní vyšetření.
Mýtus: Koronavirus postihuje pouze starší lidi a seniory
Fakt: Ne, postihuje všechny věkové kategorie
Koronavirem COVID-19 se mohou nakazit lidé všech věkových kategorií. Starší lidé a lidé s chronickým onemocněním či sníženou imunitou jsou k nemoci náchylnější, virem se ale mohou nakazit i mladí a zdraví jedinci.
Mýtus: Termografy odhalí člověka nakaženého koronavirem
Fakt: Ne.
Termografy se využívají při kontrolách na hranicích či letištích, detekují však pouze ty, kteří mají zvýšenou tělesnou teplotu. Pokud se tedy člověk koronavirem nakazil, ale ještě neprojevuje příznaky, termograf není schopen nemoc zachytit.
Mýtus: Záření z UV lamp je účinou dezinfekcí proti viru
Fakt: Nebezpečné.
UV záření podle dosavadních poznatků poškozuje genetickou informaci, kromě viru tak může poškodit i lidské buňky. Podle Světové zdravotnické organizace se UV lampy nemají používat pro dezinfekci rukou či jiných částí těla, záření může kůži poškodit.
Mýtus: Vysoušeče rukou virus zneškodní
Fakt: Ne.
Vysoušeče rukou nás proti nákaze koronavirem neochrání. Pro prevenci je třeba časté, důkladné a dlouhé mytí rukou teplou vodou a mýdlem nebo dezinfekcí.
Mýtus: Koronavirus se přenáší kousnutím od komára
Fakt: Ne.
Doposud nebylo prokázáno, že by se koronavirus mohl přenášet komářím kousnutím. Nemoc COVID-19 je respiračního charakteru, přenáší se především kapénkami, tedy miniaturními kapičkami, které infikovaný člověk vypouští ústy či nosem.
Mýtus: Horké koupele jako prevence zabraňují nákaze
Fakt: Ne.
Teplota lidského těla se udržuje kolem 36,5 až 37 stupních Celsia nezávisle na teplotě vody při sprchování nebo koupeli. Příliš horká voda může tělu naopak ublížit, můžeme si například popálit kůži. Pro prevenci před nákazou je nejúčinnější časté, důkladné a dlouhé mytí rukou teplou vodou a mýdlem nebo dezinfekcí.