přejděte na úvodní stránku přejděte na hlavní stranu Novinky.cz přejděte na úvodní stránku

Články z rubriky Zahraniční:



Americká strategie v Iráku přinesla úspěch

Americký voják na stráži v Bagdádu

Ještě v první polovině roku se zdálo, že situace v Iráku se neustále zhoršuje - každý měsíc hlásili Američané rekordní ztráty svých vojáků. V polovině roku však rozsáhlé operace v Bagdádu a jeho okolí přinesly výsledky a míra násilí poklesla. Ukázalo se, že taktika zvolená Georgem Bushem byla úspěšná, i když americký prezident musel čelit velkému tlaku opozičních demokratů, kteří získali v roce 2006 většinu v Kongresu a uvolnění prostředků na válku v Iráku se pokoušeli podmínit stanovením termínu stažení vojáků.

 

Počátek roku byl v Iráku ve znamení velkých atentátů a útoků na irácké ozbrojené složky i americké vojáky. Vysoký byl i počet obětí z řad civilistů, jen v lednu jich podle údajů iráckého ministerstva vnitra bylo zabito 1971. (Při atentátu v Hílle 45 mrtvých, leden byl v Iráku zatím nejkrvavější) Podobné byly i údaje z dalších měsíců, v březnu bylo mrtvých 1861. Vysoké počty obětí způsobovala taktika vzbouřenců, kteří často nechali na jednom místě vybuchnout v krátkém intervalu dvě mohutné nálože, druhá zabila lidi, kteří se seběhli pomoci obětem prvního výbuchu. Také začali používat k útoku cisterny s chlórem. Vůbec nejkrvavější atentát však zažil Irák 15. srpna, kdy u Mosúlu zahynulo 250 příslušníků sekty jazídijů. Terčem útoku se stal také irácký parlament a řada vysokých iráckých představitelů.

 

Z Iráku odešly již dva milióny lidí a podle OSN jich každý měsíc zemi opouštělo dalších padesát tisíc. (Z Iráku uprchly už dva milióny lidí) Nejvíce uprchlíků skončilo v Sýrii, kde jich nyní je 1,4 miliónu. Tři čtvrtě miliónu jich přijalo Jordánsko, dvě stě tisíc jich skončilo ve Spojených arabských emirátech, Kataru, Bahrajnu a Kuvajtu, sto tisíc pak v Egyptě. Ovšem dalších dva a čtvrt miliónu Iráčanů zůstalo bez domova ve své vlasti. Podle OSN šlo o největší proud uprchlíků od vyhlášení Izraele. (V Iráku ztratilo domov 4,5 miliónu lidí)

 


Iráčtí uprchlíci v Sýrii

Zdálo se, že 14. února zahájená velká americká operace, mající omezit aktivitu sunnitských vzbouřenců i šíitských milicí, výsledek nepřináší. Američané každý měsíc ztráceli kolem stovky vojáků, v dubnu 2007 jich bylo 104, v květnu dokonce 127, což byl druhý nejvyšší počet amerických ztrát v zemi za měsíc od zahájení invaze. K vysokým ztrátám přispěly i četné sestřely amerických vrtulníků. Rok 2007 přinesl Američanům vůbec nejvyšší ztráty v Iráku, začátkem listopadu bylo zveřejněno, že jich padlo od ledna 852, což překročilo 850 obětí z roku 2004. Počet amerických obětí od začátku války vyšplhal na 3855. (Letošní rok je pro USA v Iráku nejtragičtější)

 

Od konce léta se však začala situace obracet, v září padlo v Iráku jen 63 amerických vojáků a v říjnu jen 37. Ubylo i obětí z řad civilistů. V září jich zemřelo 844. (V Iráku padlo nejméně amerických vojáků za poslední rok). Pomohlo zejména rozšíření bezpečnostní operace do okolí Bagdádu začátkem léta, hlavně do provincií Dijála a Anbár, kde měli radikálové své základny.

 

 

Boj o peníze na válku
Strategie generála Davida Petraeuse, kterou podporoval americký prezident George Bush, přinesla úspěch a vyplatilo se i lednové posílení amerického kontingentu o 30 000 vojáků. Prezident Bush proto mohlo v září oznámit, že by se jich z Iráku mohl do léta 2008 stáhnout stejný počet. (USA stáhnou do léta z Iráku zhruba 30 000 vojáků)

 

Bush však měl celý rok velké potíže získat peníze na akce v Iráku při zachování naplánované strategie. Na konci března americký Senát schválil uvolnění dodatečných 121,7 miliónu dolarů na války v Iráku a v Afghánistánu ovšem s tím, že do 31. března 2008 Američané z Iráku odejdou. (Americký Senát je pro stažení z Iráku do března 2008) Americký prezident Bush 2. května zákon vetoval, s tím, že chce peníze bez podmínek. "Je nesmyslné říkat nepříteli, na kdy plánujete stažení. Jediné, co by teroristé museli udělat, by byla poznámka do kalendáře,“ zdůvodnil to Bush. Sněmovna reprezentantů veto nepřehlasovala, a tak se našel kompromisní návrh, podle něhož měla armáda zajištěno financování operací v Iráku jen do konce léta, uvolnění dalších peněz bude podmíněno tím, že irácká vláda dosáhne pokroku v politickém řešení konfliktu v zemi. Zákon byl schválen 25. května. (Bush dostal peníze na Irák bez termínu odchodu)



Americký prezident George Bush měl celý
rok potíže získat peníze na akce v Iráku.

I Bílý dům musel konstatovat na konci léta, že irácká vláda selhala jak v bezpečnostních otázkách, tak v politickém vývoji. Nepodařilo se dostat pod kontrolu milice, které si vybudovaly především šíitské strany a nepodařilo se přijmout zákon o rozdělení příjmů z ropy. Nebyl ani zvýšen počet a úroveň iráckých ozbrojených sil tak, aby mohly jednat samostatně bez americké podpory. (Irácká vláda splnila jen polovinu podmínek, tvrdí Bílý dům) V době krize si navíc irácký parlament přes nevoli Američanů odhlasoval dovolenou.

 

Administrativa prezidenta George Bushe však pokračovala v nastoupené strategii, požádala Kongres o schválení 147 miliard dolarů na obě války pro fiskální rok 2008, který začíná 1. října. Ministr obrany je chce ještě navýšit o dalších 42,3 miliardy dolarů. V půlce prosince schválily obě komory uvolnění 70 miliard z požadované částky, a to bez dalších podmínek, byť demokraté usilují o ukončení války. Podle údajů rozpočtového výboru schválil Kongres od září 2001 do začátku prosince celkem 602 miliard dolarů na obě války, které Spojené státy zahájily za vlády prezidenta Bushe. Ve skutečnosti však přišly na 1,5 biliónu dolarů, na vině jsou podle zprávy Kongresu skryté náklady, jako vyšší ceny ropy, ale také platby válečným veteránům, uvádí se v 21stránkové zprávě.

 

 

Aféra Blackwater

Napjaté vztahy mezi Irákem a USA rovněž zostřila aféra kolem soukromé bezpečnostní služby Blackwater, která v Iráku chrání diplomaty. Její členové 16. září zabili bez důvodu 17 civilistů. Potvrdila to nejen zpráva irácké vlády, ale také FBI. (FBI: Zabití 14 Iráčanů ochrankou Blackwater je neospraveditelné) Blackwater se hájil, že čelil napadení. Výbuch, který střelbu inicioval, se však stal několik kilometrů daleko a na americkou kolonu nikdo nestřílel. Irák proto žádal, aby služba přestala v zemi působit, ale americké ministerstvo zahraničí žádost ignorovalo.

 

 

Napětí na turecko-iráckých hranicích

Situaci v oblasti zkomplikovalo Turecko, které se stalo terči několika útoků ze strany separatistů z Kurdské strany pracujících. Koncem května přesunulo Turecko k hranici s Kurdistánem tanky a ostřelovalo základny kurdských povstalců na irácké straně hranic.

 

Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan vydal 10. října souhlas s invazí do severního Iráku a přestože USA před takovouto akcí varovaly, turecký parlament o týden později žádost vlády posvětil. Premiér Erdogan ale dodal, že rozhodnutí nebude nutně znamenat bezprostřední vojenský zásah. (Turecký parlament schválil vyslání vojáků na sever Iráku) Přesto Turecko podniklo několik výpadů přes hranice i náletů na údajné základny kurdských separatistů na severu Iráku. Bagdád kvůli tomu protestoval.

 

aš, Novinky.cz
SPECIÁL: ROK 2007 
 
přejděte na hlavní stranu Novinky.cz přejděte na úvodní stránku