Články z rubriky Zahraniční:



Saddám Husajn byl pověšen

Poprava Saddáma Husajna na záběrech irácké televize

Bývalý irácký prezident Saddám Husajn byl 30. prosince oběšen. (více na Novinkách )


K trestu smrti byl odsouzen 5. listopadu, v procesu, který se týkal vyvraždění 148 šíitů ve vesnici Dudžajl, kde se na něj za války mezi Íránem a Irákem v roce 1982 pokusili spáchat atentát. Husajn vlastnoručně podepsal rozsudky smrti nad obyvateli vesnice, která byla srovnána se zemí. (více na Novinkách)

 

Když 26. prosince nejvyšší trest potvrdil i odvolací soud, musela se poprava podle iráckých zákonů vykonat do třiceti dnů. (více na Novinkách) Irácký premiér Núrí Málikí navzdory naléhání USA se rozhodl vykonat trest co nejdříve.

 

Soud trval více než rok a provázely ho pochybnosti, zda je spravedlivý, protože byli zavražděni tři z obhájců. Během procesu byl vyměněn i hlavní soudce a někteří svědci obhajoby se báli vypovídat. Husajnovi obhájci namítali, že proces nemůže být spravedlivý, když je v zemi přítomna americká armáda, která Husajna svrhla. Nejvyšší trest dostali ještě další dva ze sedmi obžalovaných, Husajnův nevlastní bratr a zároveň bývalý šéf tajných služeb Barzán Ibráhím Tikrítí a bývalý předseda revolučního tribunálu Avád Ahmad Bandár.

 

I samotná exekuce vyvolala velké rozpaky a nejen kvůli termínu v době pouti do Mekky. Celá poprava se totiž objevila na internetu, protože ji načerno natočil vysoký irácký představitel na mobilní telefon. Ukázalo se že šíitští strážci Husajna uráželi a provolávali slávu radikálnímu šíitskému duchovnímu Muktadu Sadrovi. Husajna nenechali ani dokončit modlitbu. (více na Novinkách)

 

Husajn byl odsouzen k smrti hned v první kauze a nikoli za mnohem vážnější zločiny, jako bylo  například brutální potlačení šíitského povstání po porážce Iráku ve Válce v zálivu, útok na Kuvajt nebo zahájení války v Iráku.

 

Teprve 21. srpna začal soud, kde je Saddám Husajn obviněn spolu s dalšími šesti prominenty bývalého režimu z genocidy Kurdů při operaci Anfál z roku 1988, jejímž cílem bylo potlačit kurdské povstání. (více na Novinkách) Podle různých pramenů zahynulo 50 tisíc až 180 tisíc Kurdů. Mezi obžalovanými se i Husajnův bratranec Alí Hasan Madžíd přezdívaný kvůli použití otravných plynů proti Kurdům Chemický Alí.

 


Saddám Husajn odchází od soudu

V soudní síni zazněla otřesná svědectví o použití chemických zbraní i dalších formách masové likvidace a deportace Kurdů. Opět však panovaly pochybnosti o regulérnosti procesu.

 

Rozsudek smrti  v kauze Dudžajl byl ve světě přijat s povděkem, uvítali ho zejména v USA, Evropská unie trest smrti odmítla. V Iráku byly reakce rozporuplné, zatímco šíité trest vítali, sunnité Husjanova rodného Tikrítu vyšli do ulic protestovat. (více na Novinkách)

 

I když země odsoudila Husajna k smrti, bezpečnostní situace v Iráku se během celého roku zhoršovala a teroristických útoků přibývalo. Sektářské násilí si vyžádalo podle iráckého ministerstva vnitra 12 320 životů civilistů, polovina z nich zemřela v posledních čtyřech měsících roku a nejhorší byl prosinec s 1930 civilními oběťmi.  (více na Novinkách)  OSN však uvádí mnohem vyšší čísla. Denně v Iráku umíralo na sto lidí, ze prvního půl roku v zemi zahynulo na 14 500 civilistů. Denně byly nalézány desítky zabitých a mučených obětí.

 

Útoků bylo tolik, že Američané podnikli dvě velké operace s cílem zvýšit bezpečnost v hlavím městě. V červnu do metropole poslali na 40 000 vojáků. (více na Novinkách)  Konfliktů však neubývalo. V říjnu při útocích na Američany zamřeli 103 vojáci, což byl třetí nejvyšší počet od zahájení války. Kvůli neustávajícím útokům USA nesnížily počet svých vojáků v zemi.

 

Američané přitom 7. června navečer při náletu na dům u Bákuby zabili jednoho z nejhledanějších teroristů, šéfa irácké Al-Kajdy Abú Musú Zarklávího, který koaličním silám dlouho úspěšně unikal. (více na Novinkách) Zarkávího organizace spáchala řadu krvavých atentátů proti iráckým a americkým cílům. Také unesla několik cizinců, které později popravila.

 

Situaci na počátku roku zhoršovaly dlouhé tahanice o sestavení vlády vzešlé z voleb z prosince 2005. Teprve 22. dubna se podařilo zvolit premiéra Núrího Málikího. (více na Novinkách)



Alex Švamberk, Novinky.cz
SPECIÁL: ROK 2006 
 
přejděte na hlavní stranu Novinky.cz přejděte na úvodní stránku