Boje v Iráku

Situace v Iráku zůstávala po celý rok 2005 napjatá a nepřinesla očekávané změny, i když se uskutečnily volby, v referendu byla schválena ústava a začal proces se Saddámem Husajnem. Atentáty a útoky převážně sunnitských vzbouřenců byly na denním pořádku a vyžádaly si stovky obětí. Jejich terčem byli jak američtí vojáci, tak příslušníci nově vznikajících iráckých bezpečnostních složek - policie a armády. Častým terčem útoků se stávali také většinoví šíité, kteří byli po léta potlačováni sunnity. Únosy se před létem zaměřily na arabské diplomaty, aby arabské země v Iráku neotvíraly svá velvyslanectví. Na konci listopadu pak byli uneseni čtyři pracovníci kanadské humanitární organizace a německá archeoložka.

Americký ministr obrany Donald Rumsfeld koncem června přiznal, že konflikt se nepodaří rychle ukončit: "Odpor povstalců může trvat řadu let - pět, šest, osm, deset i dvanáct." V Iráku proto zůstává přes 150 000 amerických vojáků a americká administrativa odmítá zveřejnit časový plán jejich stažení, neboť se obává, že by to posílilo vzbouřence a teroristy. (Více na Novinkách)

Vleklé boje bez vyhlídek na jejich brzké ukončení donutily iráckou vládu, aby se na začátku listopadu obrátila na OSN a požádala o prodloužení mandátu mezinárodních sil, který měl vypršet na konci roku 2005. OSN ho prodloužila o rok. (Více na Novinkách) 25. října zahynul v Iráku od začátku války dvoutisící americký voják. Nejvíce jich zabily nastražené nálože. (Více na Novinkách)

Právě vleklá válka v Iráku bez šance na rychlý konec přispěla k poklesu popularity amerického prezidenta Bushe pod 40ti procentní hranici. Na konci září se v USA konaly desetitisícové protiválečné demonstrace (Více na Novinkách) Bush ovšem vyzýval k trpělivosti, neboť podle něj je Irák hlavní prioritou ve válce proti terorismu. A nestáhne se, dokud nedosáhne konečného vítězství. (Více na Novinkách)

Cílem řady akcí spojenců bylo nejen rozbít vzbouřenecké skupiny, ale také dopadnout teroristy, především šéfa al-Kajdá v Iráku, Jordánce Abú Musú Zarkávího, který stál za největšími atentáty. V květnu byl dokonce lehce zraněn, ale vždy se mu podařilo vyváznout, i když jednou musel vyskakovat z auta. (Více na Novinkách)

Americké ztráty však byly mnohonásobně nižší než irácké, podle odhadů odborníků a humanitárních organizací v Iráku od počátku roku 2004 do září 2005 zemřelo 26 000 Iráčanů, podle Pentagonu jich však bylo necelých sedm tisíc. V záři došlo v Basře k tvrdým střetům, když policisté zadrželi dva Brity na tajné misi a předali je do rukou milicí. Britové je museli vysvobodit z vězení za pomoci tanků. (Více na Novinkách)

Po řadě odkladů byl 19. října zahájen proces s bývalým prezidentem Saddámem Husajnem, který zvolil konfrontační linii. Zpochybňoval hlavně legitimitu soudu. "Vyhrazuji si svá ústavní práva prezidenta Iráku. Neuznávám orgán, který vás ustavil a neuznávám tuto agresi."  (Více na Novinkách) Proces však jasně ukázal, že vláda nemá situaci pevně v rukou. Dva obhájci byli po zahájení procesu zabiti. (Více na Novinkách) Už v únoru byl přitom zavražděn člen zvláštního soudu Parvíz Muhammad Mahmúd, před nímž měli stanout prominenti minulé vlády včetně Saddáma Husajna. Proto byla jména soudců v procesu do poslední chvíle tajena.

I pokrok na politické scéně byl pomalý a ke konsolidaci situace nepomohly ani volby, které se konaly 30. ledna a z nichž vzešla prozatímní vláda, která měla vládnout do sestavení nového kabinetu vzniklého z parlamentních voleb z 15 prosince. Velký zájem hlasovat projevili především šíité, zatímco sunnité volby často bojkotovali, přesto museli ve vládě dostat nějaké posty, aby se země udržela pohromadě.

Vítězné šíitské Sjednocené irácké spojenectví zaštítěné ajatolláhem Sistáním získalo 140 z 275 křesel. Druhá skončila kurdská koalice se 75 mandáty a na třetím místě šíité premiéra Ajáda Alávího se 40 poslanci. Teprve 3. dubna se předsedou parlamentu stal sunnita Hášim Hasání, novým iráckým prezidentem se stal 6. dubna Kurd Džalál Talabání a premiérem 7. dubna šíita Ibráhím Džaafarí.

Situaci v Iráku mělo stabilizovat přijetí základního zákona země - ústavy. Problémem bylo najít formulaci, která by vyhovovala nejen většinovým šíitům a Kurdům, ale také sunnitům, kteří hrozili bojkotem referenda a odmítnutím základního zákona země. Ústava byla nakonec v referendu přijata. (Více na Novinkách)

Parlamentní volby proběhly 15. prosince bez větších problémů, i když pře nimi byl zabit jeden sunnitských kandidát. Definitivní výsledky však nebyly do konce roku známy, podle předběžných zvítězili na jihu i v Bagdádu jednoznačně šíité. Sunnité a sekulární strany však proti tomu měli řadu námitek, v některých oblastech zpochybňovali regulérnost voleb.

Během roku také vyplývaly na povrch další skandály. Ukázalo se, že ještě před válkou se na programu Ropa za potraviny obohacovala řada lidí včetně některých zaměstnanců OSN. Prozatímní vláda dosazená Američany v roce 2004 byla zkorumpovaná a její příslušníci se často obohacovali. Někteří ministři po ustavení nové vlády v dubnu raději emigrovali.

Podezření vzbudilo osvobození italské novinářky Sgrenové, která natáčela ve Fallúdži. Italského agenta, který ji odvážel na letiště, zabili Američané. (Více na Novinkách) Sgrenová měla informace o brutálním postupu Američanů ve Fallúdži, kde údajně použili nepovolený fosfor. To ukázaly i další reportáže a Pentagon to nakonec přiznal. (Více na Novinkách)

Novinky.cz

Kliknutm pejdete na dal specily na Novinky.cz zahraniční na zatek strnky