Ptačí chřipka - Novinky.cz

Ptačí chřipka

Ptačí chřipku (anglický název chřipky influenza pochází ze staré lékařské víry v nepříznivé astrologické vlivy - influentiae, jako příčiny nemoci) vyvolává chřipkový virus typu A. Tento typ může nakazit teplokrevné živočichy, tedy ptáky a savce včetně člověka. Viry typu B a C infikují jen lidi.

Viry jsou děleny podle virových kapsidových proteinů - hemaglutinu (zkratka H) a neuraminidázy (zkratka N). Existuje 16 podtypů H a 9 podtypů N, které se spolu mohou spojit.

Ptačí chřipka je vyvolávána několika kmeny viru, z nichž nejnebezpečnější je H5N1, jenž si ve světě vyžádal stovky lidských životů. Virus H5N1 byl poprvé zjištěn u hus v Číně v roce 1996. O rok později se jím v Hongkongu poprvé nakazili lidé. Z osmnácti nemocných jich šest zahynulo.

Další případy byly opět hlášeny z Hongkongu v roce 2003, kdy se virem nakazili dva lidé a jeden z nich zemřel. Na konci roku 2003 se vir H5N1 začal v několika vlnách šířit po celé jihovýchodní Asii z oblasti Thajska, Jižní Koreje a Vietnamu. Odtud postupoval na západ do Evropy a také do Afriky.

Lidé se však mohou nakazit i dalšími kmeny viru ptačí chřipky, a to H9N2 a H7N7. V březnu 2003 se rozšířila ptačí chřipka typu H7N7 v Nizozemsku, odkud se v dubnu dostala do německých drůbežáren. Vybito muselo být 14 miliónů kusů drůbeže. V Nizozemsku se virem nakazilo 83 lidí, přičemž jeden z nakažených - veterinář - nemoci podlehl. Nemocí se nakazili také vepři.

Výskyt ptačí chřipky ve světě