Prasečí chřipka

Chřipka prasat (SI podle anglického Swine influenza) je akutní, vysoce nakažlivé onemocnění dýchacích cest prasat, které je rozšířeno po celém světě. Infikovaná prasata pomaleji přibývají na váze. Virus může vyvolat samostatné onemocnění chřipkou nebo s patogeny vyvolává komplex u respiračních onemocnění prasat (PRDC).

Prasata napadají viry kmenů H1N1, H3N2, H1N2 a vzácněji i H1N7, H4N6 a H9N2, a to jak z lidské linie, tak z ptačí linie. V plicích prasat se mohou navzájem při antigenním zvratu rekombinovat. Původní prasečí H1N1 byl od 70. let nahrazován ptačím H1N1 přeneseným z kachen. V evropských i asijských chovech prasat se od roku 1984 objevovaly i nákazy kmeny subtypů H3N2 z lidské linie. Zřejmě se na prasata přenesly od lidí, ale pozměnily se. U volně žijících prasat se však objevuje i H3N2 ptačí linie, přenesené od kachen.

Kmeny H1N2, které se u prasat objevují od sedmdesátých let, vznikly antigenním zvratem z virů lidské linie H3N2 a klasických prasečích H1N1 subtypů.

Oba kmeny jsou v populaci prasat v chovech běžné. Virus prasečí chřipky H1N1 se vyskytuje v prasečí populaci po celém světě, přičemž 25% zvířat vykazuje přítomnost protilátek vůči infekci. V USA se protilátky proti tomuto viru zjistily u 30% prasečí populace, na severu středozápadu USA se přítomnost protilátek vůči infekci H1N1 objevila u poloviny populace prasat.

Nákazy mezi prasaty se obvykle objevují ve studených zimních měsících. Protože prasečí chřipka snižuje přírůstky, ve velkochovech se prasata očkují. V evropských zemích jsou vakcíny proti chřipce prasat komerčně dostupné od roku 1980. Obvykle obsahují oba virové subtypy H1N1 a H3N2, které v Evropě právě převládaly. Většina evropských vakcín obsahuje lidský kmen New Yersey/76/H1N1 a kmen Port Chalmers/73/H3N2.

Nejčastěji se nemoc rozvine v menších chovech, kde nejsou prasata dostatečně chráněna proti napadením chřipkovými viry. Právě v nich se také zřejmě nejčastěji objevují nové mutace. Obvykle se lidé viry prasečí chřipky nenakazí, jiné je to ale v případech, kdy dojde k antigenovému posunu a zejména k antigenovému zvratu, kdy se spojí části RNA ze dvou různých subtypů virů. K této rekombinaci dochází právě v dýchacích cestách prasete. Chřipkové viry typu A, které původně napadaly jen ptáky a představují tzv. ptačí linii, se nemohou přímo přenášet na lidi. Nejprve musejí infikovat prasata. U nich pak vytvoří stálou „prasečí linii“. Teprve z prasat se přenášejí na lidi. K dalšímu možnému přenosu dochází z lidí na prasata a z prasat zpátky na lidi.

SPECIÁL: Prasečí chřipka