Joe Biden

Joe Biden

Někdejší demokratický viceprezident Spojených států patří ve svých 77 letech k nejzkušenějším politikům demokratické kandidátky. V Senátu poprvé usedl již v roce 1972 jako pátý nejmladší senátor v amerických dějinách. V letošních primárkách bude soupeřit především s o poznání levicověji orientovanějším Bernie Sandersem.

Zdravotní a sociální péče

Mezi Sandersova ústřední témata patří dostupná zdravotní a sociální péče. Zdravotní péči Biden vzhledem k tragickým úmrtím v rodině často označuje za svou osobní záležitost. Velezkušený senátor ale je zároveň uznávaným odborníkem na zahraniční politiku. Býval předsedou zahraničního výboru amerického Senátu. Je znám svým názorem, že by měly Spojené státy zastávat a prosazovat svou roli globální světové velmoci.

Biden podporoval intervenci NATO v Bosně a hlasoval také pro americkou invazi v Iráku, i když později se dal k oponentům postupu USA v zemi.

Joe Biden se narodil v roce 1942 v Pensylvánii, na kterou má stále silné vazby. Ty ho pochopitelně pojí také se státem Delaware, který Biden zastupuje v Kongresu. Bidenovou nespornou výhodou je fakt, že obě funkční období kryl záda oblíbenému prezidentu Baracku Obamovi. Často ho také nazývá svým přítelem. Nevýhodou naopak může být podezření, že se Biden v roce 2016, kdy byl viceprezidentem, snažil zastavit vyšetřování ukrajinské plynařské firmy Burisma, kde pracoval jeho syn.

V dubnu 2016 dosáhl hrozbou odmítnutí půjčky odvolání prokurátora Viktora Šokina, který selhával v boji s korupcí. Podle kritiků včetně republikánského prezidenta Donalda Trumpa to Biden udělal, aby ochránil před vyšetřováním svého syna Huntera. Burisma však byla i tak vyšetřována a žádné Bidenovo pochybení se nenašlo.

Bidenovy postoje

V Senátu se zásadně podílel na vzniku několika trestních zákonů (jeden je znám jako Bidenův trestní zákon) a zákona proti násilí na ženách.

V 90. letech kritizoval postup vyšetřovatele Kennetha Starra při vyšetřování kauz Whitewater a Monica Lewinska. Hlasoval pro zproštění viny tehdejšího prezidenta Billa Clintona. Biden připravil také několik protidrogových zákonů, mimo jiné se zasadil o postavení steroidů mimo zákon.

V zahraniční politice Biden obhajoval nálety NATO v Bosně. Zároveň žádal zrušení zbrojního embarga a výcvik bosenských Muslimů. Srbského vůdce Slobodana Miloševiče nazval válečným zločincem.

Biden hlasoval proti první válce v Perském zálivu v roce 1991 a o jedenáct let později vyzýval prezidenta George Bushe ml., aby invazi do Iráku odložil až do vyčerpání veškerých diplomatických snah. Nakonec pro zásah v Iráku zvedl ruku. Později postup USA v zemi kritizoval. Navrhoval rozdělit Irák do tří federálních oblastí: kurdské, šíitské a sunnitské.

Biden v roce 2008 hlasoval i pro plán vládní finanční pomoci v hodnotě 700 mld. dolarů bankovnímu sektoru v krizi. Stejně jako Barack Obama je Biden pro potraty. Biskup diecéze ve Wilmingtonu ho za to kritizoval, zakázal mu veřejně vystupovat v katolických školách a přijímat od něj svátost.


Peter Paul Montgomery Buttigieg

Peter Paul Montgomery Buttigieg

Pete Buttigieg je ve svých 38 letech nejmladším uchazečem o post šéfa Bílého domu. Vzhledem ke svému nízkému věku dokáže oslovit mileniály a všeobecně mladší generace. Mohl by se také stát prvním americkým prezidentem, který se otevřeně hlásí k homosexuální orientaci.

Svými názory se mezi demokraty původně řadil mezi levicové politiky, postupem času se ale více posunul na střed. V primárkách by měl bojovat o voliče Joea Bidena, který byl před startem primárek považován za hlavního favorita.

Buttigieg se narodil v roce 1982, od roku 2009 sloužil osm let v americké armádě. Sedm měsíců dokonce strávil ve válce v Afghánistánu, za což byl později oceněn medailí za zásluhy. Studoval na prestižních univerzitách Harvard a Oxford. Hovoří sedmi jazyky a od roku 2018 žije s manželem Chastenem Glezmanem.

Do politiky prvně vstoupil v roce 2011, ale už předtím pomáhal s volebními kampaněmi tří demokratických politiků. V listopadu 2011 kandidoval na post starosty města South Bend v Indianě a byl úspěšný. V lednu následujícího roku se stal v historii USA nejmladším starostou města s nejméně 100 tisíci obyvateli.

Generační změna

V roce 2015 se otevřeně přihlásil k homosexuální orientaci. O rok později obhájil post starosty South Bendu, když dostal 80 procent hlasů. Mandát mu vypršel až v lednu roku 2020.

Buttigieg svou kandidaturu na post prezidenta USA oznámil v lednu 2019. V průzkumech nedostával mnoho šancí. Jeho hlavním cílem je sesadit z prezidentského křesla současného prezidenta Donalda Trumpa. Svou kampaň postavil na myšlence generační změny. Řada vystoupení v amerických městech mu ale přinesla ovoce a podle volebních průzkumů před první volbou byl třetí za Bidenem a Sandersem.

Osmatřicetiletý politik podpořil ústavní žalobu na Trumpa. Tvrdí ale, že mnohem více výhodnější by bylo porazit republikánského prezidenta ve volbách.

Kromě mileniálů se Buttigiegovi daří oslovit také dárce. Ve třetím čtvrtletí loňského roku získal 19,1 milionu dolarů, čímž předstihl i největšího demokratického favorita Joea Bidena. Malou úspěšnost ale slaví mezi Afroameričany, které se mu zatím nedaří příliš oslovovat. Homosexuální orientace a „generační obměna“ by mu pak mohly dělat problémy při oslovení konzervativních a starších voličů.


Amy Jean Klobucharová

Amy Jean Klobucharová

Už před čtyřmi lety označil NY Times demokratickou senátorku za stát Minnesota Amy Klobucharovou za možnou budoucí prezidentku USA. Díky neustále rostoucí popularitě vystudovaná právnička ohlásila v únoru 2019 svou kandidaturu.

Klobucharová se svými názory řadí k moderním americkým liberalistům. Podporuje práva LGBT komunity a zdravotní péči pro všechny. Kritizovala válku v Iráku, podobně jako Bernie Sanders.

Klobucharová se narodila v roce 1960 a má zčásti evropský původ. Prarodiče jejího otce přišli do USA ze Slovinska. Je vystudovanou právničkou, v roce 1982 získala na prestižní univerzitě Yale bakalářský titul. O tři roky později pak doktorát na Chicagské univerzitě.

Už během svého působení na Yaleu byla na stáži u tehdejšího viceprezidenta USA a senátora za Minnesotu Waltera Mondalea. Právě v Minnesotě se postupem času stala velmi populární političkou. Poprvé za tento stát kandidovala do Senátu v roce 2006. Ve volbách porazila republikána Marka Kennedyho a stala se první ženskou senátorkou za Minnesotu v historii.

Svůj post přesvědčivě obhájila i v letech 2012 a 2018. Klobucharová bývá považována za jednu z nejpracovitějších senátorek a v Minnesotě má větší podporu než celá demokratická strana. 

Už před čtyřmi lety označil NY Times Klobucharovou za první možnou prezidentku USA. U demokratů patří k liberálnějším politikům a je přístupnější ke kompromisům. Současný republikánský prezident Donald Trump podle ní staví osobní zájmy nad zájmy své země. Z pěti největších demokratických kandidátů má ale podle průzkumů nejmenší šanci.

Vzhledem ke svému právnickému vzdělání je Klobucharová velmi schopná v debatách, kde by tak mohla přesvědčit další voliče. Má ale problém oslovit Afroameričany i americkou hispánskou komunitu. Server Politico navíc v jednom ze svých článků uvedl, že senátorka má pověst krutého zacházení a emočního zneužívání.


Bernie Sanders

Bernie Sanders

Bernie Sanders je jedním z největších favoritů primárek amerických demokratů v roce 2020. Už v roce 2016 svedl překvapivě těsný souboj s Hillary Clintonovou a letos může být tvrdým konkurentem pro Joea Bidena, kterého řada médií staví do pozice největšího favorita. Průzkumy těsně před volebními shromážděními v Iowě ukazovaly, že soubor bude těsný a Sanders ho může vyhrát.  

Demokratický socialista Sanders je na americké poměry silně levicově orientovaný politik, prosazující práva pracujících, zdravotní péči pro všechny a bezplatné vysoké školství.

Do Bílého domu za demokraty kandiduje již podruhé, ač do strany nikdy nevstoupil. Dlouhá léta působí jako nezávislý senátor za stát Vermont. V roce 2016 ho v primárkách porazila Hillary Clintonová, která ovšem nestačila na úřadujícího prezidenta za republikány Donalda Trumpa. Pokud by letos v americké prezidentské kampani uspěl, stal by se ve svých 78 letech nejstarším politikem, který kdy v úřadu stanul. 

Bernie Sanders se narodil v roce 1941 v New Yorku do židovské rodiny spojené s demokratickou stranou. Politice se věnuje už od studií na chicagské univerzitě, kdy se začal angažovat jako občanskoprávní aktivista v americké socialistické straně. V letech 1981 až 1989 byl starostu Burlingtonu. V roce 1990 byl zvolen za stát Vermont do Sněmovny reprezentantů. Křeslo v dolní komoře Kongresu dokázal opakovaně obhajovat.

Demokratický socialista

Sandersovým ústředním tématem je ekonomická nerovnoprávnost a sociální nespravedlnost, která podle něj panuje v americké společnosti. „Bernie” sám sebe charakterizuje jako demokratického socialistu, který vyznává skandinávský model. 

Voličům slibuje zdravotní péči pro všechny, minimální mzdu 15 dolarů za hodinu nebo bezplatná vysokoškolská studia.

„Dává morální a ekonomický smysl, že jedna rodina – Waltonova rodina – má větší majetek než spodních 40 procent amerických občanů dohromady?“ ptal se v roce 2012 kongresmanů. Nyní prosazuje extrémně vysokou daň na 400 nejbohatších Američanů.

Podobně jako americký prezident Trump je Sanders izolacionistou a prosazoval by ochranu americké ekonomiky pomocí cel. Tím ale může oslovit i část Trumpových příznivců.

Zlí jazykové Sanderse označují za levicového utopistu. To mu ovšem nebrání v kritice současného amerického establishmentu. Sanders jde otevřeně proti němu. A zejména mladí levicově smýšlející voliči na to slyší. Sanders cílí na mladé také tím, že artikuluje progresivně liberální témata, jako je například globální boj proti změnám klimatu.

Kritika vojenských intervencí

Sanders je známý také svou dlouhodobou kritikou americké zahraniční politiky. Ostře vystupoval mimo jiné proti vojenské intervenci USA v Iráku. „Kdo bude vládnout Iráku, až odstraníme Saddáma Husajna? Umírněná vláda bude v regionu, kde je silně zastoupen islámský fundamentalismus, svržena a nahrazena islámskými extremisty,“ varoval poté, co do této blízkovýchodní země v roce 2003 vtrhla americká vojska.

O pět let později zase obvinil z rozdmýchání hospodářské krize obchodníky z Wall Street. „Tuhle recesi způsobila chamtivost, nedbalost a protizákonné chování lidí z Wall Street,“ řekl k hypoteční krizi.

Sanders byl dlouho zastáncem nošení zbraní a blokoval možnost soudit výrobce zbraní za zločiny, které jimi byly spáchány. Po velkých masakrech ve školách se ale vyslovil pro širší kontrolu a pro zákaz prodeje útočných pušek. 

V roce 2016 se stal Sanders jedním z favoritů demokratických primárek, nicméně jej porazila Hilary Clintonová. Sanders však dokázal mobilizovat větší skupinu voličů a nemusel se tolik spoléhat na finanční podporu z podnikové sféry. 

V únoru 2019 oznámil, že se pokusí kandidovat za demokraty i v prezidentských volbách v roce 2020.  I když zůstává nezávislý, hlasuje s demokraty a uvedl, že by v křesle prezidenta jednal jako demokrat. Slabinou výborného řečníka a charismatické osobnosti je vysoký věk a mírné zdravotní problémy. Se svým programem také nedokáže zaujmout větší množství středových voličů oscilujících mezi republikány a demokraty.


Elizabeth Ann Warrenová

Elizabeth Warrenova

Elizabeth Ann Warrenová, rozená Herringová, je americká politička a jedna z favoritů demokratických primárek pro prezidentské volby v roce 2020.

Warrenová se narodila v roce 1949 v Oklahomě. Vystudovala práva a učila na vysoké škole, specializovala se na ochranu spotřebitele. V roce 1991 se oficiálně stala členkou strany republikánů, ale v roce 1996 přestoupila mezi demokraty, „protože přístup republikánů k ekonomice už nebyl konzervativní“.

U demokratů se brzy stala jednou z předních představitelů levice. V roce 2010 si ji vybral tehdejší prezident Barack Obama do svého týmu jako speciální poradkyni. Warrenová pomohla prosadit zřízení nového federálního úřadu na ochranu spotřebitelů.

V roce 2013 se stala vůbec první senátorkou za stát Massachusetts, když ve volbách porazila republikánského kandidáta Scotta Browna. V Senátu se zaměřila na regulaci bank a kritizovala několik bankovních šéfů. O čtyři roky později svůj post senátorky obhájila.

Už v roce 2016 se spekulovalo, že by se mohla ucházet o post šéfky Bílého domu. Warrenová to tehdy odmítla a původně podporovala v primárkách Bernieho Sanderse. Nakonec ale hlasovala pro Hillary Clintonovou, která později prohrála souboj s Donaldem Trumpem.

Falešná Pocahontas

Její političtí oponenti ji často přezdívají Falešná Pocahontas, tedy indiánskou postavou z americké historie, která se objevila i v animovaných filmech od Disneye. Poprvé ji tak tituloval přede dvěma lety právě Trump.

Warrenová se totiž při různých příležitostech zapsala jako člověk, který patří k původním obyvatelům Ameriky. Test DNA ale později zjistil, že její původ je z 99,9 procenta bělošský, a tak se musela omluvit i zástupcům indiánských kmenů.

9. února 2019 Warrenová oficiálně oznámila svou kandidaturu pro prezidentské volby v roce 2020. Ve svých projevech kritizuje miliardáře a všeobecně bohaté lidi i společnosti. Systém je podle ní zmanipulovaný ve prospěch nejbohatších Američanů.

Warrenová prosazuje zavedení tzv. ultramilionářské daně, která by měla cílit na všechny rodiny, které vlastní majetek ve výši 50 milionů dolarů a více. Tyto rodiny by každoročně musely platit daň ve výši dvou procent ceny jejich majetku.

Volba prezidenta USA 2020

Volby prezidenta USA v roce 2020 se budou konat v úterý 3. listopadu 2020, jakožto 59. nepřímé volby prezidenta Spojených států v pořadí. Občané svými hlasy vyberou volitele kandidátů, kteří pak jako sbor volitelů zvolí prezidenta a viceprezidenta Spojených států.

Samotné volbě prezidenta předcházejí primární volby, ve kterých jednotlivé politické subjekty vyberou své kandidáty, kteří půjdou do podzimní volby prezidenta.